H.A.M. -  hnutí za aktivní mateřství

CESTY KE SPOKOJENÉMU PORODU

H.A.M.
  • usiluje o to, aby v českých porodnicích bylo zdraví, bezpečí a radost z porodu samozřejmostí
  • organizuje každoroční akce v rámci Světového týdne respektu k porodu
  • přináší nové pohledy a nejčerstvější vědecké informace
  • podporuje zodpovědné a informované rozhodování rodičů v péči o dítě
  • poskytuje zdravotně právní poradenství
  • pořádá pravidelné videoprojekce a diskuze
  • usiluje o pozitivní změny i v dalších oblastech mateřství a rodičovství
  • shromažďuje, vytváří a distribuuje materiály o normálním, přirozeném porodu a aktivní roli rodičů
Definice normálního porodu
     Normální porod je takový porod, který začne a postupuje spontánně a při němž žena porodí dítě i placentu ve svém vlastním rytmu, svým vlastním úsilým a bez vnějších zásahů. Dítě po normálním porodu zůstává s matkou v úzkém kontaktu, tvoří nedělitelnou jednotku.
Do průběhu porodu a následujícího vztahu matky a dítěte by mělo být zasahováno jen v případě zjištěných komplikací.
 
Praktiky jako jednoznačně prospěšné (výběr)
  • vypracování porodního plánu
  • poskytnutí tekutin během porodu (přirozeně ústy)
  • respektování ženina výběru místa porodu
  • empatická podpora od poskytovatelů péče během porodu
  • respektování ženina výběru doprovázejících osob
  • poskytnutí ženám tolik informací a vysvětlení, kolik požadují
  • neinvazivní, nefarmakologické postupy tlumení porodních bolestí
  • monitorování plodu poslechem (auskultace)
  • volnost ve výběru polohy a pohybu během celého porodu
  • přerušení pupeční šňůry až po dotepání
  • časný tělesný kontakt mezi matkou a dítětem, rooming-in
  • podpora kojení bez omezení
Praktiky jako jednoznačně škodlivé (výběr)
  • rutinní provádění klystýru a holení
  • rutinní preventivní zavedení kanyly
  • poloha v leže na zádech
  • rutinní využití polohy na porodním lůžku s podpěrkami i bez podpěrek
  • tlačení se zadrženým dechem
  • rutinní aplikace syntetického oxytocinu ve III. době porodní
  • omezení kontaktu matek a dětí
  • podávání vody, glukózy či umělé výživy dětem, které se začínají kojit
  • jakékoliv omezování doby či frekvence kojení
 
Výběr porodnice
          Je užitečné vybranou porodnici (porodnice) už v těhotenství navštívit, vyptat se na vše, co vás zajímá, zjistit jaké postupy tamější zdravotníci upřednostňují a jaká atmosféra tam panuje. Některá místa jsou více "matce přátelská" než jiná. Vyptejte se na konkrétní věci, které jsou pro vás důležité. Nebudeli pro vás odpověď dostačující nebo jasná, ptejte se dál, podrobnosti často ukáží skutečný stav.
           Nechte si podrobně popsat, jak porod v dotyčné porodnici většinou probíhá, jaké úkony jsou ženám obvykle prováděny. Zjištěné informace porovnejte se svými představami či porodním plánem. Pokud jsou informace v rozporu, dál se ptejte, nebojte se mluvit o vlastních představách a plánech, porodnice by je měla respektovat.
 
Abyste se dozvěděli co nejvíc, můžete přítomným zástupcům porodnice položit například tyto otázky:
  1. Kolik osob může ženu doprovázet během celého porodu?
  2. Jaké jsou vaše zkušenosti s dulami jako doprovodem rodících žen?
  3. Je obvyklé, že si ženy nosí porodní plány, že mají svá přání a požadavky během porodu?
  4. Jsou nějaká místa, kde doprovázející osoby nemohou být s rodící ženou (protože tam jsou další ženy a pod.)
  5. Jaké úkony ženě obvykle provádíte?
  6. Jaké polohy doporučujete pro vlastní narození dítěte (II. dobu porodní), v jakých polohách u vás ženy obvykle rodí?
  7. Jak matkám pomáháte, aby se cítily co nejlépe?
  8. Jak jim pomáháte snášet porodní bolesti kromě použití léků?
  9. Jaká je vaše statistika epiziotomií (nástřih hráze). Neměla by být prováděna více než jedné z pěti žen - do 20%
  10. Jaká je vaše statistika císařských řezů? (císařský řez by neměl překročit 10% z celkového počtu porodů)
  11. Co se u vás děje s novorozeným dítětem? Je běžné, že o něj bezprostředně po porodu pečují matky, respektive rodiče?
  12. Jakým způsobem podporujete kojení?
  13. Jak u vás probíhá postup při žádosti o ambulantní porod?
      Nenechte se zaskočit případnými negativními odpověďmi a reakcemi - většina rozhodnutí během normálního porodu i po porodu je jen na vás a zdravotníci té které nemocnice se možná jen ještě nesetkali s matkami/ rodiči s podobnými postoji. Ujistěte je, že to společně zvládnete, že považujete narození svého dítěte za svou zodpovědnost, případně požádejte, ať vám svůj odmítavý postoj vysvětlí.
Na odpovědi typu " to se u nás dělá", nebo "to je nutné absolvovat", případně to záleží na ošetřujícím lékaři, se ptejte, jak postupuje v situacích, kdy žena úkon odmítne. 
      Snažte se o pozitivní přístup, zodpovědnost za sebe a a své dítě nese jen matka ( po porodu oba rodiče), zdravotníci zodpovídají jen za svou práci. Nebojte si prosadit svůj porod. Omezujícím faktorem by měl být pouze aktuální stav váš a vašeho dítěte, nikoliv názory zdravotníků a zvyky porodnického oddělení.
 
Porodní plán
       Příprava porodního plánu je vhodná z několika důvodů: v klidu a předem si můžete stanovit vlastní priority, a pokud si sestavíte porodní plán s partnerem či vybranou doprovázející osobou, vzájemně si můžete ujasnit svá očekáván okolo porodu a vyjádřit pro vás zásadní záležitosti. nesepisujeme ho tedy jen pro zdravotníky, pomůže velmi i vám samým.
       Na začátku porodního plánu je dobré uvést osobní údaje: jméno, termín porodu, jména rodičů, adresu, rodná čísla, zdravotní pojišťovna, gynekolog, dětský lékař, vybraná jména pro miminko( v případě, že se nebude jmenovat stejně jako matka, tak i příjmení), pokud máte zdravotní problémy nebo nějakou alergii, uveďte je a sepište léky, které užíváte kvůli kontraindikaci, nebo nutnou dietu.
Doporučujeme určitě zmínit, že byste pokud to čas dovolí, ráda konzultovala všechny zásahy během porodu předem (rozhodně byste neměla podstoupit nic, s čím nesouhlasíte).
 
Body, které doporučujeme promyslet:
(v plánu pak uveďte ty, které jsou důležité pro vás osobně)
  • přítomnost vámi vybrané osoby/osob
  • přítomnost dalších osob kromě oštřujícího personálu (medici, žákyně SZŠ)
  • vyvolání porodu
  • klystýr, holení, omezování jídla a pití
  • sledování plodu a děložní činnosti monitorem (možnost pohybu, četnost)
  • pohyb v I. a II. době porodní
  • úlevové prostředky (teplá vana či sprcha, aromaterapie, hudba, masáž, neomezený pohyb, akupresura...)
  • podávání medikace (proti bolesti)
  • amniotomie (dirupce - protržení vaku blan s plodovou vodou)
  • urychlení porodu
  • poloha pro samotné vypuzení dítěte
  • nástřih hráze (epiziotomie)
  • řízené tlačení
  • dotepání pupečníku
  • péče o miminko bezprostředně po narození
  • placenta - samovolný porod či oxytocin
  • nepřetržitý kontakt matky a dítěte
  • kojení, dokrm, dudlík, kosmetika, TBC vakcinace
  • odstranění zbytku pupečníku či vyčkání na jeho samovolné odpadnutí
  • pobyt partnera, případně starších dětí na oddělení
  • doba propuštění, brzký odchod domů
Je vhodné promyslet i možnosti komplikací:
  • císařský řez
  • klešťový porod
  • předčasně narozené dítě
  • dítě ve špatném zdravotním stavu, postižené
  • mrtvě narozené dítě, porod mrtvého dítěte
     Všechno, co je pro vás důležité by mělo být vyjmenováno a zdůrazněno. I v porodním plánu se snažte o přátelský a pozitivní tón, nicméně nebojte se trvat na svém.
Porodní plán je vaše vyjádření, je tedy pro ošetřující personál právně závazný. Ovšem neupínejte se na něj bezezbytku - mohou nastat situace, kdy bude třeba se ze zdravotních důvodů od původních představ odchýlit. Počítejte s takovou možností dopředu, ať vás nezaskočí.
Vězte, že je žádoucí, abyste se při porodu řídila svými momentálními pocity a instikty. Nikomu, ani sama sobě nemusíte nic dokazovat.
 
Problematické postupy, běžně užívané v českých porodnicích, pohledem výzkumů.
 
Oholení pubického ochlupení
     Předpokládalo se, že snižuje riziko infekce a usnadňuje sešití případných porodních poranění.
Názor WHO: ( Světová zdravotnická organizace)
Pro tuto hypotézu neexistují žádné důkazy. Rutinní užívání může naopak zvýšitn infekci virem HIV nebo hepatitidou (žloutenkou), a to jak pro poskytovatele péče, tak pro ženu.
 
Klystýr
     Předpokládalo se, že stimuluje děložní stahy a prázdná střeva umožňují sestup hlavičky. Také se věří, že snižuje znečištění a tím riziko infekce matky i ditěte. Klystýr je nepříjemný a představuje určité riziko poškození střev. Bez klystýru je případné znečištění většinou jen mírné a snadněji se odstraňuje, než znečištění, které nastane po klystýru. Nebyly zjištěny žádné účinky na délku trvání porodu nebo neonatální infekci či na infekci vzniklou po poranění hráze. Zavádění klystýru narušuje průběh porodu.
Názor WHO:
     Rutinní provádění krystýru je praktika jednoznačně škodlivá, která by měla být eliminována. Výjimkou může být výskyt zácpy, pokud v rané fázi porodu spontánně neustoupí. V tomto případě však ženě postačí uvolnit malým klyzmatem či k tomu určeným gelem jen anální oblast.
 
Umělé vyvolání porodu
Lékař či lékařka k němu může přikročit z více důvodů:
  1. z obav o stav dítěte
  2. pro větší pohodlí
  3. podezření na příliš velké dítě
  4. předčasný odtok úplodové vody
  5. nález streptokoka skupiny B
  6. přenášení
     Porod je uměle vyvolán z mnoha důvodů - jen malé procento je skutečně opodstatněných.
Zde se zaměříme na poměrně časté umělé vyvolání porodu z důvodu "přenášení"
Těhotenství trvá zpravidla 40 týdnů +- 2 týdny. Do ukončeného 42. týdne nelze mluvit o přenášení.
Uměle vyvolaný porod v době, kdy na něj matka dosud není připravena, často končí císařským řezem. Bývá výrazně bolestivější a bolesti se hůře zvládají.
 
Omezování jídla a pití
     Řada lékařů se stále domnívá, že jíst a pít během porodu je riskantní, protože v případě podání celkové anestezie (operačního porodu) by mohlo vzácně dojít ke vdechnutí částeček jídla do plic (aspiraci). Hladovění nezaručuje, že žaludek bude dostatečně prázdný. Celková anestezie se při porodech užívá čím dál méně.
Názor WHO:
     Dehydratace a hladovění je pro ženu zdrojem značného nepohodlí a stresu a může nežádoucím způsobem ovlivnit průběh porodu. Odpírání jídla a pití rodičkám nemá žádné opodstatnění a je zbytečnou a neúčelnou praxí.
 
Amniotomie (dirupce vaku blan)
     Lékaři tento zákrok zdůvodňují tím, že urychluje porod a umožňuje určit kvalitu plodové vody, která je ukazatelem stavu dítěte. Může rovněž porod vyvolat a v neposlední řadě umožňuje zavést tzv. skalpovou elektrodu na hlavičku dítěte.
Rutinně prováděná amniotomie má zanedbatelný a těžko odhadnutelný přínos a mnoho potenciálních rizik.
Časná amniotomie zvyšuje riziko infekce u matky i dítěte a riziko, že bude porod ukončen císařským řezem, indikovaným pro tíseň plodu. Amniotomie může být příčinou prolapsu (výhřezu) pupečníku. Po provedení amniotomie bývá žena více sledována elektronickým monitorem, což dále narušuje průběh porodu.
Názor WHO:
     Amniotomie zkracuje porod o poměrně krátkou dobu a není faktorem, který by měl na délku porodu zásadní vliv, Výzkumy nepotvrdily prospěšnost amniotomie.
 
Epidurální analgezie a anestezie
Mnozí lékaři a lékařky jsou přesvědčeni, že rodička porodními bolestmi zbytečně trpí a považují epidurální analgezii za vhodnou úlevu. Provádění epidurálů vydělává porodnicím poměrně hodně peněz. O rizicích se příliš nehovoří, proto se jim zde budeme věnovat šířeji.
 
     Epidurální analgezie (EA) zpomaluje porod, vede k častějšímu používání oxytocinu, zvyšuje počet epiziotomií, klešťových porodů, vakuových extrakcí, pravděpodobnostvaginálního instrumentálního porodu a ukončení porodu císařským řezem.
     EA může vyjímečně vyvolat i život ohrožující komplikace (ztráta vědomí, křeče, srdeční zástava, prudký pokles krevního tlaku, nausea, zvracení, potíže s dýcháním, poškození mozku, alergický šok, poranění nervů, vznik abscesu, prudké bolesti zad či hlavy, problémy s močením, imnice, svědění, senzorické potíže, funkční svalové poruchy a úmrtí u matky, tíseň plodu) u matky i dítěte, zvýšit jejich tělesnou teplotu a riziko infekce. Matce může způsobovat dlouhodobé nebo chronické problémy, jako jsou dočasná urinární inkontinence, vznik hematomů, poranění nebo poškození nervů a ovlivňuje její (i partnerovo) vnímání porodu.
     Možnými, i když dosud nepotvrzenými komplikacemi jsou neurologické následky, dysfunkce močového měchýře, chronická bolest hlavy, dlouhodobá bolest zad, hučení v uších, nedoslýchavost a senzorické potíže.
     Epidurálně podávaná analgetika a anestetika pronikají do organismu dítěte, negativně ovlivňují jeho okysličování, můžou způsobit závažné poruchy srdečního rytmu, vyvolat dýchací potíže při porodu a komplikovat začátek kojení. Můžou mít nežádoucí vliv na fyzické i psychické zdraví novorozence.
     Neexistuje ani náznak vědeckého důkazu pro  hypotézu, že EA chrání dítě před vznikem plodové tísně. EA narušuje fyziologický proces porodu a negativně ovlivňuje první kontakty a vytváření citového pouta mezi matkou a dítětem.
     Porodní bolesti jsou normálním fyziologickým jevem, mají svůj smysl a existuje mnoho přirozených a bezpečných možností a technik, jak utlumit vnímání bolesti připorodu:
- svobodná volba polohy v 1. i 2. době porodní
- teplá koupel nebo sprcha
- masáže, doteky, hypnóza, hudba
- užívání technik na odvádění pozornosti ) určitý rytmus dýchání, vizualizace aj.)
kontinuální podpora osobou mimo zdravotnický personál, například dulou
 
Názor WHO:
     Mnoho žen tyto přirozené praktiky hodnotí jako užitečné, nemohou ženu poškodit, lze je tedy doporučit. Farmakologické metody by nikdy neměly nahradit osobní pozornost a láskyplnou péči o rodící ženu.
 
Řízené tlačení:
     Rutinním postupem některých porodnic je stanovit počátek II. doby porodní diagnostikováním úplné dilatace (otevření) děložního hrdla a rodičku povzbuzovat k tlačení bez ohledu na její vlastní pocity, často se zadrženým dechem.
Názor WHO:
     Fyziologický postup spočívá ve vyčkávání, dokud žena sama necítí potřebu tlačit, tj. dokud se reflex tlačení neobjeví spontánně. Tento postup je pro ženu snažší, nemá ani žádné nebezpečné následky pro plod nebo výsledek porodu a celkovou dobu tlačení zkracuje.
Tlačení řízené personálem porodnice nepřináší žádné výhody.
WHO řadí tento postup mezi postupy nevhodně používané.
 
Episiotomie ( nástřih hráze):
     Předpokládá se, že nástřih je méňe bolestivý než natržení. Má se za to, že je také prevencí inkontinence a vzniku hlubokých trhlin, zasahujících do řitního svěrače. 
     Ve srovnání se spontánně vzniklými trhlinami není méňě bolestivý, naopak je mnohem bolestivější. Anální poranění zřídkakdy vznikají jinak než jako samovolné pokračování nástřihu a zvyšují pravděpodomnost fekální enkontinence, vzniku infekce a bolesti při pohlavním styku.
Názor WHO:
     Neexistujílivé důkazy o tom, že liberární nebo rutinní provádění episiotomie mánpříznivé účinky, existují však jasné důkazy o tom, že může způsobit škodu.
 
Přerušovaný kontakt matky a dítěte:
     V mnoha porodnicích dochází k separaci dětí a matek z důvodů odnášení dětí na různá vyšetření a zákroky, k observaci (sledování) na novorozeneckém oddělení či zahřátí podchlazených dětí v inkubátoru či na vyhřívaném lůžku. Častým důvodem je rovněž snaha, aby si ženy po porodu odpočinuly.
Názor WHO:
     Tělesný kontakt s matkou je nejlepším prostředkem k udržování tělesné teploty dítěte. Tento kontakt je doporučován i z důvodů psychologických: podněcuje vzájemné seznámení matky a dítěte a poskytuje dítěti důležitý pocit bezpečí.
      Pro zdravotní stav novorozence je výhodné, když se setkává s bakteriemi na kůži své matky, nikoliv s bakteriemi poskytovatelů péče.
Dítě by mělo být v těsné blízkosti své matky ve dne i v noci a mělo by k ní mít neustále neomezený přístup.
WHO řadí omezení kontaktu matky a dítěte po porodu mezi praktiky prokazatelně škodlivé, které by se měly vyloučit.
 
Hnutí za aktivní mateřství
Dlouhá 27, 110 00 Praha 1
www.iham.cz