Druhy jógy

HATHA JÓGA

se zabývá tělesným cvičením. HA - znamená měsíc, THA - slunce, je to jóga, která se zabývá vlivem Měsíce - jin,ženská energie a Slunce - jang, mužská energie. Obě tyto dvě protikladné energie harmonizuje. Používá k tomu - ásány, pránajámu, ale i další techniky.  Hathajógou si připravujeme tělo a mysl pro meditaci a pro přijetí vyšších duchovních pravd a principů.

KARMA JÓGA 

je jóga činu. Karma znamená akci nebo činnost. Je to činnost, v níž neočekáváme žádné výsledky a odměny. Práce by měla být nesobecká, ušlechtilá, svobodná. Sloužíme oddaně a s Láskou Nejvyššímu.

BHAKTI JÓGA

bhakti znamená oddanost. Je to jóga srdce (citu), zbožné, vroucné oddanosti, odevzdanosti. Dokonalý bhakti jogín miluje Boha srdcem a vše co dělá, dělá z čisté, nesobecké lásky.

DŽŇÁNA JÓGA

džňána znamená moudrost. Je to jóga intelektu. Jogín dospívá k sebepoznání a osvícení skrze meditaci a studium.

KUNDALINI JÓGA

jóga zabývající se probouzením kundalini energie - hadí síli

MANTRA JÓGA

jóga, která čistí a osvobozuje mysl prostřednictvím síly vibrace

TANTRA JÓGA

jóga zabývající se harmonizací ženského a mužského principu

RÁDŽA JÓGA

všechny tyto jógy tvoří rádžajógu. Je to nejkoplexnější jóga, tedy integrální nebo královská jóga. Klade důraz na meditaci, ale současně harmonicky rozvíjí i všechny její složky. Meditace je proto nejvyšší stupeň jógy. Připravuje nás na stav samádhi, v němž dosahujeme osvícení.

Všechny druhy jógy více méně vychází z radža jógy. Součástí radža jógy jsou rovněž ananda a krija jóga. Všechny druhy jógy se navzájem prolínají a doplňují jako celek. Neexistuje špatný nebo dobrý druh jógy. Všechny mají svoji hodnotu a vzácnost.

 

8 stupňů Radžajógy

CO NÁM NABÍZÍ:

1. - 2. stupeň: Jamou a Nijamou - zocelujeme charakter, pěstujeme správný postoj k životu, k Zákonitostem Vesmíru. Učíme se kontrolovat naše jednání, chování, myšlení.

3. Ásány - jógové pozice -  udržují naše tělo (chrám boží) a mysl zdravími a postupně je připravujeme pro přijetí vyšších duchovních pravd

4. pránájámou - kontrolujeme a usměrňujeme energii na naše skutečné já

5. pratjahárou - stahujeme smysly dovnitř, obracíme veškerou pozornost dovnitř, zvnitřňujeme mysl

6. koncentrujeme se - na naše skutečné já. Vědomí obrací pozornost na sebe samo. Pokoušíme si otevřít bránu kosmického vědomí, hledáme zlatý klíč, abychom otevřeli dveře poznání

7. meditací - již nahlížíme do vnitřního království. Pomocí správného klíče se dveře otevírají, stále více poznáváme kdo jsme.

8. ve stavu samádhi - se kosmická brána poznání otevírá dokořán, úplně splýváme s univerzálním kosmickým vědomím. Mizí všechny klamy, iluze. Prozřeli jsme. Naše vědomí splývá s Nekonečným. Je to stav nejvyšší radosti, blaženosti, osvícení - poznání Pravdy.

 

Jama a Nijama

Jama a Nijama jsou morální a etické zásady podobné jako v Bibli. Celé Desatero (pět jam a pět nijam) je základním duchovním pilířem jakékoli duchovní disciplíny. Jama kontroluje smysly, tělo a mysl, hlídá je, krotí, drží na uzdě. Nijama pobízí, doporučuje. Principy nijamy mohou fungovat jedině tehdy, pokud fungují i principy jamy a opačně.

JAMA - KONTROLA

  1. Nenásilí, neubližování -( ahimsa) - nikdy nikomu neubližujeme fyzicky, verbálně, citově ani mentálně. Neubližujeme ani sobě, svému tělu, srdci a mysli.
  2. Nelhat - (satja) -mluvme pravdivě, jednejme pravdivě, mysleme pravdivě. Měli bychom k sobě a ostatním být upřimní a pravdiví ve všech úrovních: mentální, citové, verbální i činech.
  3. Nekrást - (asteja) -  nekrást znamená nebrat z Vesmíru nic navíc, co nám právem nepatří. Jinak řečeno, nebrat nic, co právem patří jiným. Nekrást nic fyzicky, citově ani mentálně.
  4. Nelpět, nehromadit - (aparigráha) - je těžké nelpět, zvlášť když se nás to týká osobně. Cílem je nelpět na ničem: na hmotě, citech, myšlenkách ani činech.
  5. Zdrženlivost - (brahmačárja) - Tato jama se vztahuje na kontrolu všech smyslů, nejen na sexuální zdrženlivost, jak se běžně uvádí.Smysly jsou jako divoké koně, kteří nás neustále ženou ven, my však v rukou držíme uzdu. Brahmačarja je ten, který vše co koná ve vědomí Božském, to jest ve vědomí Brahmy.

Na své cestě překonáváme překážky, které se nazývají Kléše:

  • Avidja - nevědomost - brání člověku naučit se rozlišovat, co je jeho podstatou
  • Asmita - sobectví - ztotožňování se s tělem a myslí
  • Rága - touha po příjemném - člověk touží stále znovu po příjemných pocitech
  • Dvéša - nenávist - nechuť k nepříjemnému - člověk se brání, aby zažíval nepříjemné věci
  • Abhinivéša - lnutí k životu a strach ze smrti, obava z toho, co bude, až nebudeme, nevíme, že je v nás Átmán jako impulz věčnosti

NIJAMA - DOPORUČENÍ

  1. Čistota - (sauča) - být duševně čistý je cílem všech duchovních disciplín. Usilujeme o očistu na všech úrovních - fyzické, citové i mentální.
  2. Spokojenost - (santóša) - měli bychom být se vším spokojeni ve všech úrovních - fyzické, citové a mentální. Buďme také spokojeni se sebou samými.
  3. Sebekázeň - (tapas) - každé duchovní cvičení potřebuje tapas - to jest sebekázeň disciplínu, vytrvalost, trpělivost. Bez disciplíny a řádu se těžko dosahuje výsledků.
  4. Sebepoznávání (svadhjája) - znamená to, studovat sebe sama, sebepoznávat se.Svaté spisy nejsou nic jiného než učení o našem nitru a duši. Denně bychom měli rozjímat a poznávat kdo jsme, odkud přicházíme, kam jdeme, jaký smysl má náš život.
  5. Odevzdávání se Bohu (Išvara pranidhára) - když se vydáme na duchovní cestu, měli bychom cítit a věřit, že existuje vyšší síla, inteligence, vědomí, které řídí celé Univerzum.

Všechna jógová cvičení- ásány(jógové pozice), pránajámu(dechové cvičení), pratjaháru(zvnitřnění mysli),koncentraci a meditaci bychom měli provádět tak, že budeme dodržovat všechny zásady jamy a nijamy.

slova Paramhansy Jógánandy:

"Přání jsou nejzákeřnějším nepřítelem člověka, protože je nemůže uspokojit"

"Mějte jen jediné přání: najít Boha. Uspokojení smyslů vás nikdy nemůže uspokojit, neboť vy nejste smysly. Ty jsou jen vašimi služebníky, nikoliv vaším skutečným Já".

 

čerpáno z knihy: Duchovní život v praxi - Ifet Hodžič, vřele doporučiji k přečtení